Parkerova solární sonda byla do středu naší Sluneční soustavy vyslána v roce 2018. Kolem Slunce již prolétla asi 21krát a pokaždé v o něco kratší vzdálenosti. A nyní v úplně nejkratší.
Pokud by Slunce a Zemi dělil pouhý metr, prolétla sonda v blízkosti naší hvězdy ve vzdálenosti 4 cm.
Ok povrchu Slunce se v okamžiku největšího přiblížení sonda dostala na vzdálenost asi 6,1 milionu kilometrů, překonala tím své vlastní rekordně blízké průlety. Jak připomíná listing The Guardian, mělo ok tomu na Štědrý den dojít ve 12:53 SEČ. (Kupříkladu primárně evropská sonda Solar Orbiter se dostala „pouze“ na vzdálenost cca 42 milionů km od slunečního povrchu.)
Parker Photo voltaic Probe has made historical past.
After seven days of silence, Parker has resumed communication with Earth, confirming it is wholesome after hovering simply 3.8 million miles from the photo voltaic floor — the closest a human-made object has ever been to a star.https://t.co/YgLBDsRlGy pic.twitter.com/UMCNq0BzhA
— NASA Solar & House (@NASASun) December 27, 2024
„Z Londýna do New Yorku za 30 sekund“
Podle webových stránek NASA se Parkerova sluneční sonda pohybovala rychlostí zhruba 692 tisíc kilometrů v hodině a byla vystavena teplotám kolem 980 stupňů Celsia. Chráněna přitom byla 11,5 centimetru silným štítem z uhlíkového kompozitu, i tak ale bylo cílem proletět v blízkosti Slunce co nejrychleji.
Letos na Štědrý den se sonda Parker Solar Probe „dotkne“ Slunce
Věda a školy
Signál z aparátu vědci zaznamenali v pátek v 6:00 SEČ po několikadenní pauze, během níž signál neměli, zatímco stroj prolétal oblastí s velmi vysokými teplotami. Podle NASA je sonda už mimo nebezpečí a funguje standardně.
Vědkyně NASA Nicola Foxová v této souvislosti řekla zpravodajské stanici BBC, že sonda letěla v blízkosti Slunce takovou rychlostí, že by při stejné rychlosti let z Londýna do New Yorku trval pouhých 30 sekund.
Zároveň poznamenala, že pokud by Slunce a Zemi dělil pouhý metr, prolétla sonda v blízkosti naší hvězdy ve vzdálenosti čtyř centimetrů.
Sluneční sonda NASA je nejrychlejším lidmi vytvořeným objektem
Věda a školy
Cílem mise, při níž se sonda tento týden v úterý ponořila do vnější atmosféry Slunce, kde čelila extrémním teplotám a silnému záření, je lépe porozumět fungování hvězdy ve středu naší Sluneční soustavy.
„Toto zkoumání Slunce zblízka umožňuje sondě Parker Photo voltaic Probe provádět měření, která vědcům pomohou lépe pochopit, jak se hmota v této oblasti zahřívá na miliony stupňů, vystopovat původ slunečního větru a zjistit, jak jsou energetické částice urychlovány na rychlost blízkou rychlosti světla,“ uvedla NASA.
Předpokládá se, že detailnější information z mise sonda pošle na Nový rok.
Parker Photo voltaic Probe
Parker Photo voltaic Probe je vesmírná sonda NASA navržená ok průzkumu Slunce. Je pojmenována po slavném astrofyzikovi Dr. Eugene Parkerovi, který předpověděl existenci slunečního větru. Parker Photo voltaic Probe byla vypuštěna dne 12. srpna 2018.
Hlavním cílem sondy je zblízka až přímo zkoumat sluneční korónu, což je vnější vrstva sluneční atmosféry. Jedná se o první loď, která se přiblíží ok Slunci na tak krátkou vzdálenost, což umožní přímé pozorování a sběr dat o slunečním větru, magnetických polích a dalších jevech v koróně. Parker Photo voltaic Probe byla postavena, aby vydržela extrémní podmínky, jako jsou vysoké teploty a intenzivní sluneční záření.
Sonda již několikrát prolétla blízko Slunce, letos o Vánocích se ok němu přiblížila na rekordní vzdálenost 6,1 milionu kilometrů od slunečního povrchu. Tato mise by měla poskytnout klíčová information professional lepší porozumění sluneční aktivitě a vlivu Slunce na okolní prostor a Zemi. Sonda může mj. přispět ok lepšímu předpovídání slunečních erupcí, popsání jejich mechanismu a jejich vlivu na vznik slunečního větru. To vše dále ovlivňuje i funkce různých technologických a infrastrukturních systémů na Zemi, zejména komunikačních systémů a energetiky.
V letech 2024 a 2025 mise vrcholí. Další gravitační manévry sondy kolem Venuše, které by mohly ještě více snížit perihélium (přísluní) její dráhy kolem Slunce, se už neuskuteční. Přesto příští rok vykoná sonda ještě další čtyři podobně blízké průlety sluneční korónou, při nichž patrně v podstatě vyrovná rekord, kterého sama dosáhla 24. prosince 2024.
Zaletět ještě blíž ok Slunci by bylo také už příliš riskantní; štít sondy by už nemusel dokázat dostatečně chladit přístroje umístěné za ním.
Z indického kosmodromu odstartoval systém družic pro dlouhodobé pozorování zatmění Slunce
Věda a školy
