Výroba solárních elektráren v roce 2024 dosáhla 3,9 TWh, ukazují předběžná data předávaná společností ČEPS v systému ENTSO-E. Jedná se o rekordní roční výrobu solárních zdrojů. Rekordní výroba má ovšem také jednu negativní souvislost. Téměř 15 % objemu výroby tyto elektrárny „vyráběly zadarmo“, tedy při nulových nebo záporných cenách elektřiny.
Solární elektrárny v Česku mají za sebou rekordní rok. Loni totiž byly poprvé třetím největším zdrojem elektřiny v České republice. Před solární elektrárny se dostala pouze výroba z hnědouhelných a jaderných elektráren, které dlouhodobě dominují českému energetickému mixu.
Solární elektrárny loni podle údajů ENTSO-E vyrobily o přibližně 1 TWh více než předloni. Zatímco v roce 2023 byla výroba zhruba 2,8 TWh, loni se vyšplhala až k 3,9 TWh.
Vyšší výrobu táhnou především nové zdroje instalované v pokrizovém období. V roce 2023 se nový výkon solárních elektráren přiblížil 1000 MW a v loňském roce to nebude odlišné. Solární asociace oznámila již v polovině loňského roku, že za loňských prvních šest měsíců přibylo 484 MW. Od té doby získalo licenci podle statistik ERÚ dalších 170 MW nových solárních zdrojů. Bude-li trend nastolený v prvním pololetí pokračovat, lze za celý rok očekávat cca 900 MW nového instalovaného výkonu.
Solární elektrárny vyrábějí převážně při nižších cenách elektřiny na denním trhu
S vyšší výrobou solárních zdrojů jsou ovšem stále častěji spojovány záporné a nulové ceny elektřiny. Těch bylo v loňském roce rekordní množství a za celý rok jich bylo v České republice již 361.
Záporné a nulové ceny jsou se solárními elektrárnami spojovány proto, že se objevují nejčastěji v době, kdy je výroba solárních elektráren nejvyšší. To potvrzují také loňské statistiky, jelikož i loni bylo nejvíce záporných a nulových cen kolem poledních hodin.
Nízké ceny na denním trhu však negativně ovlivňují návratnost solárních elektráren, pokud jejich výnosy na těchto cenách závisí. To se týká většiny projektů bez provozní podpory nebo bez uzavřené smlouvy o přímém prodeji elektřiny (PPA).
Z dat zveřejněných na stránkách ENTSO-E vyplývá, že téměř 15 % výroby solárních elektráren loni připadalo na hodiny, kdy byla cena elektřiny na trhu nulová nebo dokonce záporná. Ve srovnání s ostatními zdroji jde o výrazně nejvyšší podíl – všechny ostatní sledované zdroje při těchto cenách vyrobí méně než 4 % své roční produkce.
Solární elektrárny vyrobí také nejnižší objem elektřiny v době, kdy je cena na denním trhu nadprůměrná (pro rok 2024 dosáhl průměr cen na denním trhu cca 85 EUR/MWh). Každý ze sledovaných zdrojů při vyšších cenách vyrobí zhruba polovinu své roční výroby. Solární elektrárny pouze necelých 20 %.
Oborové organizace požadují provozní podporu, vláda ji další tři roky neplánuje
Sektor solárních elektráren v České republice z výše uvedených důvodů volá po znovuzavedení provozní podpory pro fotovoltaické zdroje. To, že v České republice provozní podpora chybí, je problémem hlavně při bankovním financování výstavby nových zdrojů.
„Stalo se to, na co jsme dlouhodobě upozornili a varovali, a sice že investiční dotace z Modernizačního fondu nejsou nejvhodnější formou, jak stát má podporovat rozvoj velkých obnovitelných zdrojů. Hlavní překážkou je, že volatilní cena energie není pro banky uchopitelná,“ uvedl v minulosti výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář pro Ekonomický deník.
K zavedení provozní podpory se ovšem i nadále staví negativně Ministerstvo průmyslu a obchodu a česká vláda. Ta v prosinci přijala nařízení, kterým stanoví množství instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, které může získat v následujících třech letech provozní podporu od státu. Zatímco pro větrné elektrárny je alokována podpora až pro 350 MW ročně, na provozní podporu pro fotovoltaické elektrárny nařízení vůbec nepamatuje.
